Útoky na Kubu

Část 1.

Po socialistické revoluci čekaly lid dva klíčové úkoly - vybudovat spravedlivou společnost a ubránit ji před útoky zvenčí - proti ekonomicky i vojensky nejmocnější zemi na světě, proti nesrovnatelně silnějšímu agresorovi.

V roce 1959 byl přijat zákon o pozemkové reformě, který omezil soukromé vlastnictví půdy na 400 hektarů. Malým rolníkům bylo předáno 2 800 000 ha půdy do bezplatného užívání. Mnoho na cizí práci zbohatlých statkářů, kteří podporovali Batistu, uprchlo do USA. Většina zůstala na Floridě, kde byly pod vedením CIA vybudovány teroristické protikubánské organizace, které měly a stále mají za úkol organizovat a provádět podvratné akce proti Kubě, rozvrátit socialismus a zavraždit Fidela Castra.
Tyto akce však narazily na odpor občanů. USA začaly vydírat Kubu ekonomicky - omezily drasticky dodávky ropy. Kuba požádala o dodávky SSSR, americké ropné společnosti ale odmítly ropu rafinovat. Proto došlo k zestátnění těchto ropných monopolů na území ostrova. Byly zde zestátněny Texaco, Standard Oil a Shell. Na to USA reagovaly snížením dovozu cukru z Kuby. Kuba proto začala ekonomicky spolupracovat se Sovětským svazem. Ten rovněž poskytl ostrovní republice odborníky.
Dále došlo ke znárodnění telekomunikací a energetické sítě.
USA spoléhalo hlavně na embargo, jehož cílem bylo vyvolat v zemi hlad, nedostatek léků a všeho ostatního základního zboží, vyvolat tak zoufalství a beznaděj lidu a podnítit ho ke vzpouře.

Dále byl vypracován tzv. Plán Pluto, který měl vytvořit sabotážní skupiny, šířit na ostrově teror, provádět sabotáže, vraždit, likvidovat průmyslové i kulturní objekty, provádět atentáty. Tedy obvyklé metody USA - srovnej se situací 50. let v ČSSR. Poté měla následovat invaze, svržení vlády a jmenování vlády exilové.
Plán byl okamžitě prováděn - bylo bombardováno 12 cukrovarů, z letadel byly zapalovány plantáže cukrové třtiny, požárem byl zničen největší obchodní dům v Havaně El Encanto, při dětském představení bylo zapáleno kino Riego, došlo k výbuchům na lodi La Coubre, při kterých zahynulo 110 námořníků a přístavních dělníků. po celém území Kuby byly vytvářeny kontrarevoluční bandy teroristů a diverzantů. Celkem jich bylo 229 a čítaly přes 3 900 příslušníků. Za pomoci letadel a lodí jim CIA do konce roku 1960 dodala přes 150 000 liber zbraní, munice, trhavin, prostředků spojovací techniky a dalšího vojenského materiálu. Jejich hlavní síly byly strategicky rozmístěny ve středu Kuby v pohoří Escambray, odkud mohly poměrně rychle a snadno přijít na pomoc silám plánované invaze.
V roce 1961 snížila Kuba vzhledem k neustálým agresím počet amerických diplomatů na svém území. Vláda USA přerušila diplomatické styky s Kubou, vydala zákaz cestovat svým občanům na Kubu a zahájila hospodářskou blokádu Kuby.

USA neustále prováděly teroristické útoky proti Kubě a současně nacvičovaly invazi. Na Floridě vybudovala CIA výcvikový tábor a letiště, základnu, která byla maskována jako firma pro export banánů a mražených krevet. Středisko bylo brzy přesunuto do Guatemaly. Invaze začala být připravována i politicky - Státní departament vydal tzv. Bílou knihu, ve které označil Kubu za nebezpečí pro celý kontinent a demokracii (srovnej s dnešními záminkami pro napadání suverénních států). Jednotky byly přestěhovány do Nikaragui.