Protikubánské osoby v ČR

Část 1.

Mezi přední hanobitele Kubánské republiky patří samozřejmě bývalý prezident republiky Václav Havel. Jakým právem se právě on angažuje v útocích na suverénní zemi? Co on vlastně udělal ve prospěch skutečné svobody, demokracie a humanity? Před rokem 1989 byl ve službách cizí mocnosti, kdy z ciziny za marky a dolary napadal naši republiku. Nechal se třikrát zvolit prezidentem, což bylo naposledy protiústavní, neboť každý smí být prezidentem zvolen jen dvakrát za sebou (a ČR byla nástupcem ČSFR), při této poslední volbě bylo navíc pro jeho zvolení nutno zatknout a držet ve vazbě jednoho poslance a znemožnit mu zúčastnit se volby. Na jeho "literární činnost" a "dramata" nechť si každý udělá názor sám, prezidentský úřad však není absurdní divadlo. Ponechme stranou i jeho řečnické (ne)schopnosti a připomeňme si jeho slova a činy. Začněme citátem - zde je plná verze jeho projevu, který byl odvysílán v televizi v prosinci 1989, rozhodně stojí za to si ho připomenout:

"Dvacet let tvrdila oficiální propaganda, že jsem nepřítel socialismu, že chci obnovit kapitalismus, že jsem ve službách světového imperialismu, od něhož přijímám tučné výslužky, že chci být majitelem různých podniků. Byly to všechno lži, protože brzy začnou vycházet knihy, z nichž bude zřejmé, kdo jsem a co si myslím.
Slibuji vám, že funkci prezidenta vezmu na jedno volební období, ale pak bych se chtěl věnovat práci dramatika.
Také vám slibuji na svou čest, pokud se za mého volebního období nezlepší životní úroveň ČSFR, sám odstoupím z funkce. Pro mě není rozhodující, s jakým slovem jsou sociální jistoty spojovány, ale to, jaké jsou. Já si představuji, že by měly být daleko větší, než jaké poskytovalo to, co mnozí nazývají socialismus.
Za svůj třetí úkol považuji podporu toho, co vede k lepšímu postavení dětí, starých lidí, žen, těžce pracujících příslušníků národních menšin a vůbec všech občanů, kteří jsou na tom z jakýchkoli důvodů hůře než ostatní. Žádné potraviny či nemocnice nesmí být výsadou mocných, ale nabízeny těm, kteří je nejvíc potřebují.
Připravujeme koncept důkladné ekonomické reformy, která nepřinese sociální otřesy, nezaměstnanost, inflaci a jiné problémy, jak se někteří z vás obávají. Všichni chceme republiku, která bude starostlivě pečovat o to, aby zmizely všechny ponižující přehrady mezi různými společenskými vrstvami, republiku, v níž se nebudeme dělit na otroky a pány. Toužím po takové republice víc než kdo jiný.
Náš stát by už nikdy neměl být přívažkem či chudým příbuzným kohokoli jiného. Jsou lidé, kteří kalí vodu a panikaří, že se bude zdražovat. Dávejte si na ně pozor! Ptáte se s údivem, jestli bude inflace, jestli bude zdražování? Mnohokráte a jasně tato vláda řekla ve svém programovém prohlášení, včetně dalších dokumentů a ministři na svých tiskových konferencích, že jejich úsilím je, aby přechod od neekonomiky k ekonomice byl pokojný, bez sociálních aspektů, bez návaznosti nezaměstnanosti, bez jakýchkoli sociálních krizí a podobně. Žádné gigantické zdražování nebo dokonce nezaměstnanost, jak to panikáři systematicky šíří, nic takového nepřipravujeme.
Již nikdy do žádného paktu nepůjdeme. Podle mého mínění nesmí náš stát šetřit na investicích do školství a kultury. Také náš mnohokrát deklarovaný úmysl provést reformu tak, aby nevedla k velkým otřesům, velké inflaci, nebo dokonce ke ztrátám základních sociálních jistot, musí naši ekonomové přijmout prostě jako úkol, který jim byl zadán. Zde neplatí žádné: NEJDE TO."

Václav Havel, 1989

Dovede si snad někdo představit větší rozpor mezi slovy a činy? Teprve mnohem později přiznal Václav Havel, že kdyby tenkrát vyslovil, že chce znovu vybudovat kapitalismus, neměl by mezi lidmi jakoukoli podporu.

Hned po zvolení Hradním pánem vyhlásil širokou amnestii, kvůli které se dostalo na svobodu množství nejen politických vězňů, ale především zlodějů a vrahů, kteří neváhali v trestné činnosti pokračovat. Václav Havel má tak na svědomí tyto oběti. Policie měla co dělat, aby aspoň některé kriminální živly dostala opět do vězení.
Naprostým skandálem a šokem pro občany byla jeho omluva Němcům, kterým prý za 2. světové války Češi ubližovali !!!!!!!! Jaksi zapomněl na 360 000 obětí - lidí Československa, na německé koncentrační tábory, mučení, vraždění, praktiky a řádění gestapa, SS, Wermachtu.
Brzy - v kontrastu se svým projevem - se ukázal jako úhlavní nepřítel socialismu, získal značný majetek, prezidentem se nechal zvolit i v následujícím období, životní úroveň klesla, ale on neodstoupil, Československo bylo rozbito na dvě části, zhoršilo se postavení starých lidí, žen i zdravotně postižených, přišla nezaměstnanost, která tu předtím nebyla, prudce vzrostla kriminalita, prudce vzrostly sociální rozdíly, náš stát se stal banánovou republikou, prudce se zdražilo, Česká republika byla zavlečena do agresivního paktu NATO, zdravotní péče už je v plném rozsahu dostupná jen bohatým, stejně jako školství. Ekonomika se rozpadla, byly zašantročeny a rozkradeny podniky, které byly dříve chloubou naší republiky v celosvětovém měřítku. Všechny jeho sliby se ukázaly velkou lží a oklamáním lidí.