Historie do roku 1952

Část 2.

V červenci 1903 byla mezi Kubou a USA podepsána dohoda, upravující pronájem námořních a uhelných stanic v Guantanámo a Bahia Honda. Nebyl stanoven žádný termín ukončení. USA se zavázaly platit Kubě roční nájem 2 000 pesos ve zlatých mincích.
V roce 1934 USA vrátily přístav Bahia Honda, prosadily však rozšíření základny o 10 km čtverečních. Dnes je jeho rozloha 117,6 km čtverečních. Jsou zde dvě letiště, 8 přístavních mol, ve kterých může být současně 40 lodí střední tonáže. Je tu v průměru 7000 amerických vojáků.
Po vítězství revoluce v roce 1959 vyslovili Kubánci nesouhlas s pokračující okupací Guantanáma. V roce 1976 pak byla lidovým referendem schválena kubánská ústava, ke které "Republika Kuba odmítá a považuje za nelegální a nulitní smlouvy, dohody nebo koncese uzavřené za nerovnoprávných podmínek, jakož i ty, které neuznávají nebo omezují její suverenitu a územní celistvost". Řešení situace a možnost vyklizení základny snad bylo možné v době Karibské krize v roce 1961. V současnosti je ukončení okupace v nedohlednu, protože při případném předložení požadavku o řešení sporu v OSN zde mají USA právo veta. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu je rovněž prakticky ovládán USA. Vzpomeňme například na zinscenovaný proces se Slobodanem Miloševičem!

Do roku 1906 pak ovládli kapitalisté z USA přes 80 % dolů, 30 % plantáží cukrové třtiny a tabákový průmysl. V roce 1912 bylo zavražděno přes 3000 demonstrantů a do Piňaru del Río byli vysláni američtí vojáci, aby potlačili vzpouru bývalých otroků. Obyvatelé černé pleti byli nesmírně diskriminováni.

Když byla v USA vyhlášena prohibice, vrhli se Američané na Kubu za alkoholem, prostitucí a hazardem.

V roce 1925 se ujal moci generál Gerardo Machalo y Morales. Byla potlačována lidová povstání, byly pronásledovány levicově zaměřené organizace. Odpor proti jeho vládě vyvrcholil v roce 1933 a místo něj nastoupil do funkce Fulgencio Batista. Ten rozpustil prozatímní vládu, která usilovala o zlepšení životních podmínek obyvatelstva a nastolil kurz proamerické politiky. Prudce vzrostla korupce a represe proti dělnickým hnutím, zejména proti komunistům.

V roce 1939 byl v Havaně založen Dělnický spolek Kuby. Batista byl pod tlakem událostí nucen připustit některé změny a sepsání ústavy, ve které byla zakotvena rovnost všech občanů a stanovila 8 hodinovou pracovní dobu. V roce 1944 Batista neuspěl ve volbách, v roce 1952 se ale po převratu, mocně podporovaném USA, opět dostal k moci. Odvolal ústavu přijatou v roce 1940, zrušil také většinu občanských svobod a nepohodlné politické strany a získal vliv i v armádě. V těchto poměrech diktatury vznikla revoluční skupina, v jejímž čele stáli Abel Santamaría, jeho sestra Haydée Santamaríová, Melba Hernández a Fidel Castro Ruz.