Embargo

Část 1.

Ekonomická blokáda, kterou uvalily USA na Kubu a vynucují její praktikování i ostatním státům, je zcela zjevnou genocidou. Jedná se o nejdelší a nejstrašnější blokádu v dějinách lidstva. V současnosti se 70% lidí na Kubě narodilo v podmínkách blokády.
Hospodářské škody způsobené embargem se odhadují na 87 miliard USD. Utrpení lidí se však číselně nedá vyjádřit.

Před vítězstvím kubánské revoluce a vítězného vstupu Kubánců do Havany došlo k uloupení státního pokladu Kuby. Ten byl převezen do amerických bank - jednalo se 427 milionů dolarů ve zlatě a zlatých mincích. Žádosti kubánské Národní banky o vrácení byly kategoricky zamítnuty.

Dne 17. května 1959 byl vyhlášen zákon o agrární reformě, ve kterém bylo zakotveno ustanovení o náhradách za konfiskované pozemky. Vláda USA opět odmítla vydat ukradené finanční prostředky, které mohly sloužit k výplatě náhrad.
Část zmrazených fondů byla dokonce již několikrát odevzdána teroristickým skupinám nebo rodinám amerických občanů, kteří se zapojili do útoků proti Kubánské republice!

V červnu 1959 bylo v USA rozhodnuto vystavit Kubu tvrdému ekonomickému nátlaku. Za účinné bylo považováno zrušení kvót na dovoz kubánského cukru, který byl z 80% vyvážen do USA. Měly tak být vyvolány hospodářské potíže a v důsledku toho beznaděj a zoufalství mezi obyvatelstvem, které mělo podle představ USA vyústit k protestům proti kubánské vládě.

V březnu 1960 schválil prezident Eisenhower plán provokací a hospodářských sabotáží proti Kubě. Vláda USA rovněž vyzvala země západní Evropy a Kanadu, aby se připojili k nátlaku a neposkytovali Kubě žádné úvěry. V důsledku tohoto nátlaku zrušily evropské banky příslib 100 miliónů dolarů.

6. července 1960 zrušil Eisenhower kvóty na kubánský cukr a Kuba tak přišla o finanční prostředky na nákup základních životních potřeb - potravin, léků, pohonných hmot, a jiných.

Na tuto blokádu reagovala Kuba znárodněním 26 největších amerických společností na Kubě. V říjnu 1960 zakázala vláda USA vývoz jakéhokoli zboží a surovin na Kubu. Ze zákazu byly vyňaty jen některé firmy, které měly na tento vývoz speciální licenci. Dovoz z Kuby nebyl v té době omezen.

V roce 1961 přerušily USA diplomatické styky s Kubou a podnikly invazi v Zátoce Sviní. v září 1961 je schválen zákon, umožňující prezidentovi vyhlásit totální embargo na obchod mezi USA a Kubou.
V únoru 1962 vyhlásil prezident Kennedy zákaz všech dovozů z Kuby.
V březnu 1962 USA schválily zákon, zakazují třetím zemím dovoz výrobků vyráběných z kubánských surovin nebo obsahující tyto suroviny. Rovněž byl přijat dodatek k zákonu o zahraniční pomoci z roku 1961, kterým se zakazuje poskytovat pomoc USA kterékoliv zemi, která tento zákaz poruší nebo poskytne pomoc kubánské vládě.
V roce 1963 byly zmrazeny všechny kubánské fondy a majetek v USA. Všechny finanční operace mezi USA a Kubou byly jen na vyžadují povolení.
V roce 1964 zakázalo ministerstvo obchodu USA prodej potravin a léků Kubě.
V červenci 1964 přijala Organizace amerických států pod nátlakem USA rezoluci o kolektivním embargu vůči Kubě. Ze zákazu byly vyňaty potraviny, léky a zdravotnická zařízení.
V červenci 1974 zrušila Organizace amerických států embargo Kuby a vyzvala prezidenta Forda, aby povolil filiálkám amerických firem ve třetích zemích neomezený obchod s Kubou, což bylo zamítnuto.
V roce 1977 zrušil prezident Carter některá omezení pro cesty občanů USA na Kubu. Po nástupu Reagana v roce 1982 však byl tento zákaz naopak zpřísněn.

V roce 1992 USA schválily Torricelliho zákon, v roce 1996 pak Helms - Burtonův zákon o ekonomické blokádě Kuby.

V roce 2005 byla blokáda zostřena a zintenzívněna její exteritoriální působnost. Zpřísnilo se uplatňování Torricelliho zákona platného od roku 1992 i uplatňonání Helms - Burtonova zákona platného od roku 1996.